September 13, 2016

Předtím, než jsem porodila Alexe, veškerý čas a energii jsem věnovala józe. Byla s Vámi denně na podložce, vstávala několik let bez jediného dne záskoku. S radostí, plná energie jsem předávala dál, co jsem se naučila od svých učitelů Nancy Gilgof a Manju Joise.

Jógu praktikuji od roku 2004. S přibývajícím věkem mám víc a víc pokory k této praxi a vnímám, jak je to nekonečná studnice poznání. V 6:30 jsem každé ráno byla s Vámi ve studiu, udržovala jsem si vlastní denní praxi, pracovala jsem se svými studenty na soukromých lekcích a do toho jsem měla pár odpoledních lekcí v týdnu. To už je přeci jen hezkých pár hodin jógy denně na podložce. Do poslední chvilky, i s obrovským břichem. Praktikovala jsem jógu i v den mého porodu i během něj, jóga nejsou pouze ásany a já jsem vděčná, že mi tato praxe dala sílu a odhodlání, kontrolu nad svou myslí, poznání sebe a svého těla a uvědomění si, že vše mám ve svých rukou já. Kdo neví, rodila jsem doma.

Po narození syna jsem se svou vlastní praxí začala postupně, po porodu prvně praktikovala hlavně dech a uvolnění, vědomou relaxaci, s miminkem v náruči, nebo u prsu. Postupně jsem si vybudovala zpět svou praxi první a druhé série a začala zapojovat třetí. Ta je pro mne však v současné době velmi fyzicky náročná, tak nespěchám. Je pro mne důležitá kvalita praxe, ne kvantita. Navíc, fyzická síla nyní jde hodně směrem k Alexovi, spánek je velmi důležitý a jak mi jednou Nancy řekla: "Jestli si máš vybrat mezi praxí a spánkem, vyspi se." Alex je naštěstí báječné miminko a velmi brzy spinkal celou noc a já rána vždy mohu s čerstvostí rozložit podložku. 

Začala jsem učit velmi brzy po porodu, prvně soukromé lekce s mými studenty "za odměnu", jak jim říkám. Miminko v šátku spinkalo, já byla v klidu a naučila jsem se postupně asistenci (adjustment) první a druhé série i s Alexem v šátku. 

Když mému synovi byly tři měsíce, učila jsem dva kurzy Ashtanga intensive. Opět jsem velmi vděčná skvělým studentům, pohodové atmosféře a Davidovi D, který se mnou učil. Bez Vás všech by to nešlo. Alex vše zvládal krásně a jako by mne podporoval. Má rád, když se něco děje a na józe mu je očividně dobře. 

Nyní se pro mne však věci začínají měnit. Zrekonstruovali jsme nové prostory a přestěhovali se z YogaMe na Národní do Divadelní ulice. Nával odpovědnosti roste, stále pracuji, vlastním obchod s barefoot obuví, Alex se už hezky plazí a já mám krom soukromých lekcí a workshopů už i své odpolední lekce.

Jenže ... nějak to všechno ve mne dozrává, cítím, že potřebuji věnovat energii své rodině, svému synovi a vlastní praxi. Zde leží má největší odpovědnost, kterou mám. Zažívám jenkrásnější období v mém životě.

Drazí studenti, začínám toužit být maminkou na mateřské, vařit, uklízet, prát plínky ... (ne, že bych to dosud nedělala), ale chci zvolnit a tento čas doma si se synem užívat, nehonit se. Učit své miminko józe, životu a být s ním v okamžicích, které nikdo nevrátí. 

Domácí praxe je velmi důležitá a ta nejhodnotnější. Já doufám, že jsem Vám předala za tu dobu dost, abyste mohli jít svou cestou jógy a sebe-jistě praktikovat v domácím prostředí. Nyní i náš tým učitelů jde svou cestou a rozhodla jsem se, že pravidelné lekce ukončíme. 

Neexistuje nic dobře, či špatně, věci prostě jsou. Tak, jak mají být. Budu stále učit soukromé lekce, workshopy a uvidíme se společně jednou týdně o sobotách. Rozvrh sobot bude postupně rozepsaný na webu a já se na Vás budu moc těšit. Učitelské tréninky s mým učitelem Manju Joisem také budou pokračovat a on k nám bude stále jezdit. LEKCE POBĚŽÍ JAK JSTE DOPOSUD ZVYKLÍ do konce září, od října bude rozvrh pozměněn.

Jak říká Manju: "Rodina je největší jóga." Děkuji všem za pochopení.

Namaste

Petra

PS: Domácí praxe Vás posune na jiný level. Je to náročnější, než chodit do studia, kde plynete jako rybky na vlně vlastního dechu spolu s ostatními.  Ne každý to zvládne, ale jakmile domácí praxi ochutnáte, objevíte neobjevené a oceníte její hodnoty. Je to naše cesta, ne každý je schopen být sám se sebou, ne každý je schopen udržet mysl v přítomnosti, nenechat se rušit podněty okolo sebe. Je to ale jak v životě, buď můžete kráčet spokojeně s davy, nebo najdete spokojenost v sami sobě a vydáte se na cestu poznání ještě hlouběji. 

Domácí praxe má ještě jiné kouzlo, naučíte se poslouchat více své tělo. Dech Vás navede, když s dechem nestačíte, znamená to, že v ten den, se nemusíte odrovnat na podložce, ale v klidu a pohodě si zacvičíte třeba jen pozdravy slunce. Je důležité jít do každé nové ásany s čerstvostí, jestliže plácáte jednu ásánu přes druhou, není to jóga a časem Vás to dožene. Buď si ublížíte, nebo s jógou budete chtít přestat. 

Nezapomeňte, že za fyzickou stránkou jógy se skrývá cesta sebepoznání.

Ani já nemám svého učitele denně. Navštěvuji je pravidelně, pravidelně se mnou pracují, v různých mých obdobích, a já jsem jim za to velmi vděčná. Učitel nám může otevřít dveře, vstoupit už pak ale musíme sami.